Členové týmu
Bartolomej Holubar – student designu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Má zájem o navržení a vytvoření místa odpočinku a setkávání na urbanisticky lukrativním a vzácném místě. Zároveň chce přivést život (místních obyvatel ale i lidí zvenčí) na místo, které je v současnosti opomíjeno a jeho potenciál zůstává skrytý. Jedná se o místo na soutoku dvou řek, který má veřejný prostor velmi příznivý vliv.
doc. Ing. arch. Patrik Kotas – velmi významný český architekt a designer držící mnoho prestižních ocenění, mezi kterými je například titul Stavby roku 1999, či návrhy pražských tramvají a metra. Nápad „Ústecké náplavky“ se mu velmi líbí a hodlá se na projektu podílet formou konzultací návrhu a přinášení svých profesionálních zkušeností nejen z realizací mnoha veřejných prostor.
Anotace projektu
Cílem projektu je zvelebit prostor nábřeží na soutoku Tiché Orlice a Třebovky. Pomocí terénních úprav bychom chtěli zpřístupnit břehy řek, umístit odpočinkový mobiliář a vytvořit tak prostor pro relaxaci a setkávání lidí v blízkosti tekoucí vody, která má velmi příznivý vliv na příjemnost veřejného prostoru. Soutok se nachází v blízkosti centra města, nádraží a cyklostezky. Ve své současné podobě si místa však málokdo povšimne a zůstává tak zbytečně opomíjeno a jeho obrovský potenciál nevyužitý.Cíl projektu
Důležitým přepokladem pro rozvíjení veřejného života v městských čtvrtích je také pečlivé vytváření podmínek pro soustřeďování lidí a událostí. (Bo01/2001, Malmo) K těm hlavním, jež je nutné sladit často na velmi omezeném území, patří povodňová ochrana, ekologie a celková podoba a vstřícnost veřejného prostoru vůči lidem – najít správnou rovnováhu. Podle architekty Pavly Melkové je prostor řeky ve městě jakýmsi rodinným zlatem. Ve své eseji „Význam řeky ve městě“ (časopis Architekt 1/2013) uvádí: „Z hlediska celkového urbanismu by rozvoj města měl ctít a posilovat roli řeky jako prázdného prostoru – šanci pro své uvolnění, vydechnutí.Výstupy projektu
V první fázi bude nutné dojít ke konkrétnímu návrhu včetně cestiček, rozmístění mobiliáře a zeleně tak, aby návrh co nejlépe respektoval skromný rozpočet, ale zároveň ho využil co nejefektivněji a dal tak za vznik kvalitnímu a příjemnému řešení.V další fázi – po navrhnutí výsledné podoby formou konzultací docentem Kotasem by se přistoupilo k hledání ideální firmy zajišťující realizaci terénních úprav a cestiček.
Ve finální fázi by se na místo nainstaloval mobiliář a prvky zeleně a prostor by mohl sloužit veřejnosti.